Kids Company Praha2 -- Pedagogická koncepce --

Pedagogická koncepce

Naším nejdůležitějším úkolem je provázet a podporovat dítě při hledání a poznávání okolního světa a pomoci mu získat pozitivní pohled na sebe samé.
Ke každému dítěti přistupujeme individuálně dle jeho potřeb. Naši pedagogové se považují za průvodce dítěte, každé dítě provází jeho vývojem a vzdělávacím procesem individuálně a vždy dvojjazyčně.

Základním předpokladem vytvoření dobrého vztahu mezi pedagogem a dítětem je důvěra. Jen spokojené dítě, které se cítí dobře a rádo chodí do školky, se může s radostí učit a dobývat svět. Milé,
spolehlivé a uctivé učitelky jsou pro další rozvoj dítěte velmi důležité, neboť dítě si k nim vytváří vztah plný důvěry. Speciální důraz klademe na plánování prvních dnů dítěte ve školce, které přizpůsobíme zvlášť potřebám každého dítěte a jeho rodičů. Základem naší pedagogické práce je pedagogika Armina Krenze založená na situačně orientovaném plánování.

Naše vnímání dítěte
Každé dítě v sobě již od narození skrývá obrovský potenciál. K rozvíjení svých schopností potřebuje různé podněty ve svém okolí. V naší školce se věnujeme  každému dítěti jako osobnosti a
podporujeme jej v hledání vlastní cesty v dalším rozvoji.

Vzdělávání a učení
Vzdělávání je často spojováno se zprostředkováním informací. Doposud se vycházelo z toho, že učitelky určují a ovlivňují, co se dětí musí učit. Učení ale není pasivní proces, ale aktivní konfrontace s
okolím a se sebou samým.

„Kdo považuje učení za pasivní proces, hledá vhodný trychtýř. Kdo ale chápe učení jako aktivitu, stejně jako běh nebo konzumaci jídla, nehledá trychtýř, ale přemýšlí o rámcových podmínkách, ve
kterých se určitá aktivita může co nejlépe uskutečňovat (Manfred Spitzer 2006: Lernen - Gehirnforschung und die Schule des Lebens)

Vzdělání je poznáváním světa zkoumáním, prožíváním a přemýšlením. Vzděláváním se vytváří osobnost každého dítěte.  Děti se toho nejvíce naučí, když se aktivně zapojují do dění ve školce a mohou
spoluvytvářet denní program, mohou vyzkoušet různé činnosti a experimentovat. Veškeré učení probíhá jednáním. Děti nemohou „být vzdělávány“, musí se samy vzdělávat. V rámci procesu vzdělávání
se děti potkávají s dalšími děti i s námi dospělými. V naší školce nenabízíme dětem hotová řešení, ale společně s nimi řešení hledáme.


Děti nerozlišují mezi hrou a učením, ale učí se hrou!

Situačně orientované plánování
Tento pedagogický koncept spočívá na zážitcích a zkušenostech dětí. Děti se učí a zdokonalují své dovednosti, rozšiřují své vědomosti, rozvíjejí svou samostatnost a stávají se součástí určité skupiny.

Zásady situačně orientovaného plánování:
•    dítě nesmí být podrážděné a napjaté, aby mohlo přijímat nové poznatky
•    děti mají od narození svá práva
•    vzděláním se vždy formuje osobnost
•    děti žijí a učí se v mezinárodním kontextu
•    pedagogická práce spočívá na vyhodnocení situace, po ní následuje plánování
•    dospělí nesou zodpovědnost za vybudování vzájemného důvěryhodného vztahu a  připravují pro děti podnětné okolí
•    děti poznávají svět především hrou
•    pedagogická práce vychází ze sociálního, kulturního a rodinného prostředí dětí
•    učitelky učí děti, ale zároveň se samy učí od dětí
•    rodiče a učitelky se společně starají o děti, jejich vzdělávání a výchovu
•    našimi pedagogickými cíli jsou: samostatnost, vzájemná podpora a kompetence
(Armin Krenz 2004: Der Situationsorientierte Ansatz auf einen Blick)

Dvojjazyčnost


Imerzní metoda
Naše školka se zaměřuje na dvojjazyčnou výchovu dětí pomocí tzv. imerzní metody. Imerze znamená ponoření se do jazyka neboli „jazyková koupel“. Učitelky hovoří s dětmi na základě principu „jedna
osoba – jeden jazyk“ vždy jen svým mateřským jazykem, česky nebo německy. Imerzní metoda je velmi efektivní, neboť funguje na stejném principu, jakým se děti učí svůj rodný jazyk od rodičů. Jazyk
se děti neučí výkladem gramatiky, „biflováním“ slovíček, ale tím, že slyší mluvit učitelku nebo jiné děti tímto jazykem. Význam slov děti lehce pochopí, neboť učitelky svůj slovní projev doprovázejí gesty či mimikou. Všechny učitelky v našem týmu jsou rodilé mluvčí v příslušném jazyce.


Jazykový vývoj dvojjazyčných dětí
Malé děti se učí svému jazyku neuvěřit
elně rychle. V prvních pěti letech života většina dětí zvládá plynně svůj mateřský jazyk (jazyky) a je schopna formulovat ucelené věty k vyjádření svých myšlenek.
Základním předpokladem rozvoje řeči po narození je sluchové vnímání. Děti se rodí s citlivostí k melodii a intonaci mluvené řeči. Musí mít dostatečnou příležitost poslouchat mluvenou řeč již od
narození, aby se naučily rozlišovat specifické zvuky jazyka či více jazyků.
Vyrůstání v bilingvní rodině či návštěva bilingvní školky dítěti umožňuje naučit se bez velkého úsilí jazyky dva. Rané osvojení jazyka u dětí vede obvykle k dokonalé výslovnosti.

Od roku 2005 pracujeme v naší školce s dvojjazyčnými dětmi.  Na základě našich praktických zkušeností a teoretických znalostí je možné popsat jazykový vývoj u dvojjazyčných dětí zhruba takto:

Dítě ve věku do 18 měsíců

používá izolovaná slova, vytváří si jeden lexikální soubor, do kterého začleňuje slova z obou (či více) jazyků. Slovník dítěte obsahuje zhruba 30-50 slov.
Dítě ve věku zhruba od 2 let si rozšiřuje slovní zásobu v obou jazycích, jazyky často míchá či označuje věci oběma jazyky. Dítě někdy používá jednotná pravidla pro oba jazyky. V tomto věku už dítě pro rozvoj svých jazykových schopností potřebuje i jiné sociální kontakty než pouze rodiče, návštěva bilingvní školky doplňuje a prohlubuje znalosti jazyka získané od rodičů a dítě má možnost využívat oba jazyky v komunikaci s učitelkami a zejména při hře s jinými dětmi. Děti velmi dobře rozlišují, kdo s nimi jakým jazykem hovoří.

Ve 4 letech dítě již většinou oba jazyky velmi dobře rozlišuje a správně používá gramatiku. Dítě si neustále doplňuje slovní zásobu v obou jazycích. V tomto věku si dítě již uvědomuje, že jazyk potřebuje,
aby se domluvilo třeba s kamarádem nebo s prarodiči, a chápe, že jeho znalost je pro ně výhodná. 
U každého dítěte nicméně probíhá jazykový vývoj individuálně a ovlivňuje ho celá řada faktorů, jakými jsou například samotná osobnost každého dítěte, postoj rodičů, doba působení jazyka. 

Výhody dvojjazyčnosti
Moderní výzkumy poměrně přesvědčivě dokládají pozitivní působení dvojjazyčnosti na některé kognitivní funkce.  Za hlavní výhodu bilingvních dětí se považuje schopnost lepší selektivní pozornosti, tj.
schopnost rozlišit důležité od méně důležitého.  U bilingvních dětí je také více rozvinuta schopnost přemýšlet o povaze a funkci jazyka. Bilingvní jedinec musí totiž stále volit, jaký jazyk, kdy a v
komunikaci s kým použít. Jedna z největších výhod dvojjazyčnosti spočívá tedy v tom, že i velmi malé dítě si uvědomuje, že stejnou věc lze pojmenovat různě. Tento raný nácvik abstrakce může být
základem větší pružnosti a otevřenosti bilingvních jedinců.  Další oblastí, kde bilingvní děti mají lepší výsledky, je oblast tvořivého myšlení. Neustálé přepínání mezi dvěma jazyky vede k větší flexibilitě v
myšlení.

V naší školce se snažíme docílit vyvážené bilingvní výchovy tím, že dítě je stejně často v kontaktu s oběma jazyky. Pokud dítě odmítá jedním jazykem mluvit, nevyvíjíme na něj tlak, ale učitelka na něj
nepřestává mluvit svým mateřským jazykem. Obvykle se po nějakém čase dítě opět samo rozmluví. Velice důležité je, aby se dítě necítilo pod tlakem, který by mohl jeho postoj ke slabšímu jazyku ještě
více zablokovat.

Při aplikaci imerzní metody úzce spolupracujeme s Univerzitou Karlovou v Praze (katedra psychologie), která od září 2009 provádí v naší školce vědecký výzkum na téma „Jazykový vývoj dětí ve
dvojjazyčném  předškolním zařízení“.

Naše poznatky a informace o dvojjazyčnosti se zakládají na konzultacích, rozhovorech a setkáních s paní prof. Lenkou Šulovou z katedry psychologie UK a paní dr. Lucií Scholl, psycholožkou zabývající
se problematikou dvojjazyčných dětí.

Pagehits: 2020 (Today: 1)